Kontakt
OBECNÉ INFORMACE OHLEDNĚ PĚSTOVÁNÍ KONOPÍ
Růst a květ
Růst konopných rostlin závisí na tom, kolik hodin světla se jim denně dostává. Čím více mají světla, tím silnější rostliny získáte. Nejčastěji se při růstu konopí používá režim 18 hodin světla a 6 hodin tmy denně. To odpovídá datu 21. června, což je nejdelší den v roce, navíc zalitému sluncem. Rostliny trochu ošálíme tím, že každý den pro ně bude ten nejkrásnější a nejdelší den v roce. Můžete ale zvolit délku světla 19 hodin, 20 hodin – nebo až 24 hodin denně.
Při světelné periodě 24 hodin svítí použité lampy samozřejmě neustále. Když ale rostlinám dáte méně než 18 hodin světla, zvýšíte šanci, že začnou kvést. Některé variety kvetou při osvětlení 15-16 hodin. Když hovoříme o „uvedení rostlin do květu“, máme tím na mysli změnu časovače osvětlení na 12 hodin světla a 12 hodin tmy. Tento režim je optimální pro květ. Když dáte rostlinám více než 12 hodin tmy, přejdou do květu rychleji, výnos bude ovšem nižší, protože takto jste rostliny přesvědčili, že zima je už za rohem.
To bývá někdy vhodné na konci období květu, aby rostliny přešly do fáze, kdy jsou připravené ke sklizni, o něco dříve. A proč právě 12 hodin? Protože k tomu, aby rostlina vytvořila palice a THC, potřebuje světlo. Čím více světla dostane, tím více se podpoří růst palic a produkce THC. Výborným mezním nastavením je tudíž 12 hodin; při tomto režimu může rostlina dobře kvést a zároveň tvořit dobré a na THC bohaté palice se slušným výnosem. Teď byste si možná pomysleli, že v tom případě stačí, když se rostlině dá prostě trochu více světla. Tím se ale pouze prodlouží doba květu, aniž by to mělo přínos z hlediska velikosti nebo síly výsledné sklizně. Délka období květu závisí na tom, o jakou varietu se jedná, a může se pohybovat v rozmezí 5-16 týdnů. Nejběžnější variety nicméně kvetou po 8-10 týdnech.
Samčí versus samičí rostliny
Samičí rostliny konopí rozpoznáte velice snadno podle toho, že se na nich tvoří drobné, bílé chloupky. První se objevují v tzv. paždí rostliny, kde vždy dva vyrůstají z jednoho řapíku, v místě, kde se k hlavnímu stonku rostliny připojuje list, a odkud raší postranní výhonky. Samčí rostlina naopak žádné bílé chloupky nemá a lze ji tudíž od rostliny samičí snadno rozpoznat.
Samčí rostlina má drobné kuličky, které se vždy objevují ve skupinách, které z rostliny visí na tenkém vlákně. Když tyto kuličky po delší době květu puknou, můžete na palicích zřetelně vidět krystaly THC. Lisované krystaly THC se používají pro přípravu hašiše a na samčí rostlině si je můžete prohlédnout pomocí lupy. Čím více se palice třpytí, tím má vyšší kvalitu. Poté začnou být patrné části ve tvaru banánu. Z nich se tvoří pyl, který dokáže oplodnit vaše samičí rostliny. Na samotném začátku květu vypadají tyto samčí kuličky a samičí řapíky podobně, protože jejich velikost dosahuje pouze zhruba jednoho milimetru. Když se ale podíváte pozorněji, uvidíte, že z hlavního stonku roste samičí kulička, která je zavěšená na tenkém vlákně, a dělením se z ní tvoří další kuličky.
Female (left) and male (right) cannabis plants
Samičí řapík neochvějně zůstává u hlavního stonku, a jakmile je v určitém okamžiku dostatečně velký, objeví se dva bílé chloupky. Takže když u jednoho řapíku uvidíte, že tam rostou dvě kuličky, máte již vysokou šanci, že se právě díváte na samčí exemplář. Takto můžete zjistit již v poměrně rané fázi květu, které rostliny jsou samčí a odebrat je, aby samičí rostliny měly více prostoru a zdrojů pro další růst. Hermafrodity jsou rostliny oboupohlavní, které vykazují samčí i samičí vlastnosti. V této kategorii existuje několik typů. Některé hermafrodity jsou z 90 % samčí a z 10 % samičí, jiné naopak, a u dalších je tento poměr 50 %. V případě rostlin, u nichž je zastoupení samičích květů 90 %, stačí samčí květy jednoduše odstranit a získat tak neoplodněné palice – které tudíž neobsahují žádná semínka, a které lze posléze sklidit. Pyl, který tyto hermafrodity produkují, povětšinou vede ke vzniku samičích semen.
Jak vznikají palice a které části rostliny je možné kouřit?
Abychom porozuměli tomu, jak se vůbec na rostlině tvoří palice, a jaká je cesta od květu po produkt, který se dá kouřit, nejlepší bude shlédnout celý proces na vlastní oči. Z pouhého popisu toho, jak samičí rostlina vytváří palice, nebude většina lidí o moc moudřejší. Jak můžete vidět, vytváří samičí rostlina mnoho drobných, bílých chloupků, které vznikají z drobného pupenu. Čím je fáze květu pokročilejší, tím zřetelněji vystupuje tvar palice, která z pupenu vyrůstá, zvětšuje svůj objem a je čím dál větší.
V mnoha případech se stává, že palice do sebe postupně vzájemně zarostou, takže se zdá, že vznikla pouze jedna obrovská palice. Nakonec palice přestanou růst co do velikosti – na konci květu – a bílé chloupky se zbarví. Když k tomu dojde u 80 % palic rostliny, přišel čas rostlinu sklidit. Palice jsou také jedinou součástí konopné rostliny, která se dá kouřit. Vypěstované palice se suší v tmavém a chladném (15-20 stupňů Celsia) prostoru, kde jejich sušení probíhá v klidu a pomalu, a spolu s ním proces „přeměny“, při němž vznikají látky, které palicím propůjčují jejich účinek „high“.
Rychlé sušení palic nemá smysl, protože pro dosažení pravého high při kouření konopí je pro dozrání, které při sušení probíhá, potřeba určitý čas. Listy odstřihnuté okolo palic se také dají kouřit, nechutnají ale tak příjemně jako samotné palice. Je výhodnější je použít pro výrobu hašiše, o tom si ale povíme v některém z dalších vydání.
Rozdíl mezi hašišem a trávou
Teď by nám již mělo být jasné, že tráva je produkt ze sušených palic samičí konopné rostliny. Silnou trávu mohou produkovat pouze samičí rostliny. Hašiš naopak představuje sesbírané krystalky, které se nacházejí na palicích, listech a na stonku rostliny. Jelikož obrázek může často mít vyšší informační hodnotu než spousta složitých výrazů, nejspíše se můžete sami nejlépe na vlastní oči přesvědčit, kolik krystalů se nachází na jedné konopné palici. Palice se vyskytují na některých samičích rostlinách: na obrázku je rostlina Crystal Galore. Krystalky, které mám zde na mysli, jsou průhledné, drobné kuličky, které jsou vidět po zvětšení a nacházejí se na menších stoncích.
Když je konopná rostlina zralá, získávají krystalky jantarové až zlatavé zbarvení. Od vegetačních částí se snadno oddělí po vyschnutí palic a listů, zejména když se listy dají do polinátoru. Jedná se o hranatý box s bubnem uvnitř – podobně jako u pračky, s tím rozdílem, že má kruhové síto. Když se buben otáčí, dochází k setřásání krystalků vířením. Krystalky propadávají sítem a následně je možné je shrnout na hromádku materiálu, který se nazývá „skuff“ neboli nelisovaný hašiš.
Tento hašišový prášek se dá slisovat do úhledné kostky, takové, jaké jste již možná viděli v prodeji. Takže hašiš představují shromážděné krystalky THC, které se nacházejí na konopné rostlině, a které nejsou vidět pouhým okem. Jedná se o čistě koncentrovaný produkt, který tím pádem přináší více energizující, jasnější high. Když si z palice ubalíte joint, můžete si povšimnout, že se vám na prstech po rozlomení palice a jejím rozdrolení uchytil na prstech zlatavě zbarvený prášek – to jsou právě ony krystalky, o nichž jsme hovořili.
Pěstování indoor nebo outdoor?
Co je lepší, indoor nebo outdoor? Na toto téma bychom toho mohli říci mnoho, přičemž oba tyto přístupy mají své přednosti. Venku se vám od jara do zimy podaří vtěsnat tři sklizně. Přitom jste ale závislí na vrtošivém počasí, takže při pěstování outdoor máte jen pár jistot, o které se můžete opřít. Je toho hodně, co se může pokazit, a po měsících dřiny se také může stát, že sklidíte pouhých pár mizerných palic, což bývá nežádoucí především. Výhodou pěstování venku je to, že vás tento přístup nestojí téměř nic.
Potřebujete jen kus dobré země nebo pěkně velký květináč, do kterého zasadíte semínko nebo klon, z něhož vyroste samičí strom, který vám dá několik stovek gramů palic. Když počasí dovolí... Klon je odříznutý kousek větvičky, který byl stimulován k tvorbě kořenů. Pro začátečníka je pěstování outdoor skvělým způsobem, jak se seznámit s konopnými rostlinami, a také s tím, co si k růstu žádají. Růstové období venku začíná začátkem dubna a pokračuje do poloviny srpna, takže když se vám nějaká ta rostlina nepodaří, stačí nechat naklíčit další. Když začnete s pěstováním venku, získáte bohaté poznatky, které vám poslouží později, jestliže se začnete věnovat pěstování uvnitř.
Venkovní prostor je jednoduše ideálním pěstebním prostorem pro začátečníky, kteří se během růstu rostlin, při snaze zajistit, aby jejich rostliny prospívaly, dočkají mnoha překvapení. Zejména jestliže malé rostlinky zasadíte do samotné zeminy, nebudete mít v podstatě nic jiného na práci než sedět a čekat, dokud nedozrají ke sklizni. Při pěstování indoor se stáváte matkou přírodou vy, takže musíte zajistit všechny aspekty růstu, počínaje přísunem vzduchu a větráním, potřebnou úrovní vlhkosti atd. Pěstování indoor je o něco bezpečnější, uvážíme-li, že rostliny jsou bezpečné skryté uvnitř. Zvědaví sousedé mohou venku vaše rostliny snadno nalézt a způsobit vám nemalé nepříjemnosti.
Uvnitř můžete získat až čtyři, pět nebo dokonce šest sklizní za rok, v závislosti na délce růstové periody dané konkrétní variety, kterou zvolíte. Nejste závislí na ročním období, takže si můžete zvolit, kdy chcete začít sklízet. Při pěstování uvnitř máte naprostou svobodu, můžete kdykoliv pěstovat libovolnou varietu. Na druhou stranu, v tomto případě je nutno věnovat rostlinám mnohem více péče. Je to trochu víc práce – i když samozřejmě příjemné. Pro zajištění všeho nezbytného jsou také potřeba počáteční investice. Pěstební prostor se musí každý den kontrolovat a rostlinám se musí dodávat voda vždy, když ji potřebují. Volba pěstování indoor znamená, že této činnosti nezbytně věnujete také určitou část svého volného času.
Pokud máte dojem, že bude stačit jen tak bez ladu a skladu zasadit pár rostlin a když budete mít náladu, nakouknout do jejich prostoru a zběžně je prohlédnout, nejspíš poměrně rychle zjistíte, že to tak nefunguje. Jelikož ale můžete vcelku snadno kontrolovat většinu klimatických faktorů, nic vám nebrání v tom, abyste průběžně pracovali na maximalizaci výnosu trávy špičkové kvality. Teplota se dá regulovat tak, že necháte vzduchová čerpadla běžet při určitém výkonu; optimální vlhkosti vzduchu pro samčí rostliny lze dosáhnout pomocí zvlhčovače vzduchu, stejně tak i dobré proudění vzduchu pomocí jednoho nebo dvou ventilátorů v pěstební místnosti. Při pěstování indoor i outdoor můžete získat trávu vynikající kvality a v hojném množství. Vaše volba by měla vycházet z toho, co vám nejlépe vyhovuje, v závislosti na vašich vlastních možnostech a přáních.
pH a EC
Hodnota pH je číselný údaj, který vyjadřuje kyselost půdy. Stupnice pH jde od 1 do 14. Roztok s pH od 1 do 7 se označuje jako kyselý, pH 7 je neutrální a hodnoty od 7 do 14 jsou zásadité. Čím nižší je hodnota pH, tím je roztok kyselejší. Je-li hodnota pH příliš vysoká nebo příliš nízká, rostliny nedokáží vstřebat některé z živin zásadního významu, což má za následek nemoci způsobené příslušným nedostatkem. Dobrá hodnota pH je v rozmezí 5,6 až 6,6. V tomto rozsahu jsou konopné rostliny schopné získávat z pěstebního média potřebné živiny.
Hodnota pH má také vliv na (bakteriální) půdní život, kdy aktivní život v půdě zvyšuje její plodnost, což se projeví na zdravějších a silnějších rostlinách. Když se měří hodnota pH přívodní vody pomocí pH metru, je možné ji případně okyselit na správnou hodnotu. Voda z kohoutku mívá většinou hodnotu pH zhruba 7,0, takže abychom ji snížili např. na 6,3, je potřeba její kyselost trochu zvýšit. Tento postup se používá buď po celé pěstební období nebo vůbec. Jakmile jednou začnete regulovat pH, je potřeba v tom pokračovat.
Výborných výnosů se dočkáte i bez pH metru, pokud ale chcete svou snahu dotáhnout do dokonalosti, zajistí správná hodnota pH lepší růst i květ. Hodnota pH je důležitější než EC, takže pokud musíte volit, sáhněte nejdříve po pH metru. Hodnota pH půdy je zhruba 6,3, protože v ní se baktériím plně daří, a hodnota pH kokosového vlákna se pohybuje kolem 6,0. Hodnota EC naproti tomu vyjadřuje vodivost roztoku. Čím je vyšší, tím více solí se v roztoku nachází.
Hnojiva nejsou nic jiného než soli. Čím více hnojiva do vody přidáte, tím vyšší hodnotu EC bude mít. Tato hodnota je tudíž mírou celkové koncentrace hnojiv ve vodě, kterou rostlinám dodáváte, a během celého průběhu pěstování se pohybuje v rozmezí 1,2 až 2,8. Začíná se s nízkou koncentrací živin, zhruba na hodnotě 1,2, která se během růstového období zvyšuje maximálně na 2,8. Pokud byste koncentraci dále zvyšovali, stoupá šance, že se kořeny příliš vysokou dávkou hnojiv popálí. Stačí tedy vložit do nádrže s vodou EC metr, doplnit živiny až po příslušnou hodnotu EC, a „Bob’s your uncle“.
